Je to vážně deset (čísly 10) let. Jo jo. Letos na jaře 2017. Deset let existence www.trideniodpadu.cz. Pravděpodobně nejobsáhlejsího webu svého druhu o odpadech v téhle malé zemičce, který jen nepapouškuje. Nebojte. Nebudou žádné oslavy, protože v oblasti odpadů vlastně není co slavit. K desetiletému výročí jsem si dovolil jen malé (a hlavně krátké) ohlédnutí do historie, na jejímž konci je něco, na co jsem osobně pyšný.
Všechno začalo někdy na samém zčátku 90. let před popelnicemi na rohu ulic College St. a Beverly v Torontu. Šel jsem vysypat odpad a sledoval maníka, jak dělá něco, čemu dnes říkáme třídění odpadu. Bylo to pro mne tehdy fascinující zjevení. Ten člověk dával zvlášť bioodpad, plasty, papír a plechovky!
Po návratu zpátky domů jsem na svou fascinaci odpady zapomněl. Byly tu jiné starosti, možnosti a především docela hektická doba. A hlavně internet byl tenkrát ještě stále spíše tématem, nad kterým se zdvihalo udiveně obočí a mobil byl víc nástroj na posilování než komunikační prostředek. K odpadům jsem se vrátil někdy v roce 2006 a mým cílem bylo vytvořit něco, co by poskytlo všem, kdo o to mají zájem, informace o odpadech a jejich třídění. Kam co a proč. Z dnešního pohledu naivní. Vzniklo i první logo. S méďou. Jenomže to mělo háček. Právě z plenek se vyklubaný internet ještě nebylo možné ovládnout bezpečně blbuvzdornými platformami, jako dnes. Například Wix, na kterém web běží dnes.
O rok později tu bylo úplně první trideniodpadu.cz. Mělo jen několik stránek a vzniklo v dnes již neexistujícím Netscape Composer. Vytváření webu byl očistec – HTML. A to bylo třeba se naučit. Tahle prvotní verze nebyla žádná sláva. Ale fungovalo to. Dělat web v HTML mne bytostně nebavilo. Sebemrskačsky se tomu říká frustrace. A došlo i na rozhodnutí, zda-li celou věc pustit z hlavy, vrhnout se na něco jiného, nebo to zkusit jinak. Zvítězila druhá varianta. Naštěstí. Nerad se vzdávám něčeho, v čem cítím potenciál. Navíc jsem shodou šťastných okolností objevil software na tvorbu webu od Apple. iWeb. V iWebu už bylo možné vytvářet web – sice pořád v HTML, ale způsobem pro laika zvládnutelným a bez neustálé hrozby infarktu. A co bylo naprosto zásadní, byla odezva čtenářů. Ať už pozitivní nebo negativní. Nebo úplně ujetá. Prostě byla. Jistě, mohl jsem někde vyškemrat peníze a někoho si na programování najmout. Jenomže to zbavuje nezávislosti. Takže za své.
Pak iWeb skončil. Bylo třeba najít novou platformu, na které by web běžel. Stal se jí Wix. Vskutku famózně blbuvzdorný nástroj. Ovšem vše bylo třeba z gruntu udělat znovu. Už podruhé, mimochodem. Vzniklo nové logo, ve kterém by šťoural objevil recyklační symbol vzhůru nohama. Založil se Facebook. Obsah webu začal narůstat. K původní tématice odpadů jsem postupně začal přidávat další esence. Upcyklaci, greenwashing, remanufacturing. Ani v jednom případě nejde o žádné zelené blouznění. Ostatně trideniodpadu.cz je asi jediný web svého druhu, který není zelený – mám na mysli barvu webu. Díky své profesi, která má blízko ke komunikaci a marketingu, se snažím nezahlcovat čtenáře čísly, statistikami a vůbec se držet stranou od trendů. A stejně tak zelených ideologií, politické korektností a nahrazovat je nadhledem, odstupem, racionálním pohledem na věc... a (doufám že i) humorem. Ačkoli v principu objektivní názor nemůže existovat, snažím se k němu co nejvíc přiblížit. A leckdy se můžu mýlit. To je samozřejmě něco, co nemusí úplně všichni, ve své snaze získat jasné a jednoduché odpovědi na složité otázky, pochopit. Pro takové tu jsou jiné zdroje prefabrikovaných informací.
A začaly se dostavovat i první sladké úspěchy. Pozvání do Českého rozhlasu, televize. Tu a tam se ozve novinářka nebo novinář. Většina z těchto lidí byla někdy zmatena tím, jak o odpadech mluvím. Čekali aktivistu a on přišel pragmatik. A v tom, myslím si, je právě odlišnost třiděníodpadu.cz od ostatních. A proč si můžu dovolit odlišný od ostatních být... už víte.
No nic. Těch deset let uteklo a to ohlédnutí už bylo snad až moc dlouhé. Je zase na čase juknout se dopředu.
M. Hobrland
Zakladatel trideniodpadu.cz