Lhostejno, zdali v kryptoměnách frčíte, nebo ne. Bylo by však podivné, kdybyste o nich ještě neslyšeli. Zjednodušeně řečeno, kryptoměny jsou decentralizovaným „ničím“ opatřeným hodnotou a zcela závislé na víře investorů a technologiích. Tou nejznámější (a zřejmě nejstarší) kryptoměnou je bitcoin. Ten je tu již od roku 2009. Ale odkud se ty kryptoměny berou, že? Takzvaně se těží. Jistěže ne v dolech, ale pomocí výkonných počítačů. A tady se dostáváme k tomu, proč si o bitcoinu čtete na tomto blogu.
Těžba kryptoměn spotřebuje více elektrické energie, než spotřebují některé státy!
Jak se těží bitcoiny?
Zjednodušeně řečeno každá kryptoměna vzniká tím, že výkonný počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu ve formě určitého množství dané kryptoměny. Tento proces se nazývá těžba. Provází ji velká spotřeba energie a nadprodukce součástek, které se záhy stávají problematickým elektroodpadem.
Energetická superspotřeba
O ekologičnosti kryptoměn se nikde moc nedočtete. Investory něco podobného nezajímá. Především však proto, že tady o ničem podobném nemůže být ani řeč. Dokonce naopak. Těžba kryptoměn je skutečně velmi náročná na elektrickou energii. Posuďte sami: na těžbu bitcoinu se globálně ročně spotřebuje kolem 129 terrawatthodin energie. (Celkové množství elektrické energie spotřebované pro těžbu kryptoměn je odhadováno kolem 177 TWh). To je více, než spotřebuje středoamerická Argentina! Říká se, že těžba kryptoměn přispěla ke zvýšení ceny elektrické energie minimálně o 10%. Ale věřte tomu, že? Nejvíce bitcoinu se těžilo v Číně. Odhadem asi 75% z celkové těžby. Zde se těžaři přesouvali především do odlehlejších oblastí, kde byly ceny energií nižší. Pokud by komunistická Čína pokračovala bez omezení, mohlo by se jí stát, že v roce 2024 by jen bitcoinový těžařský průmysl dosáhl astronomické spotřeby 300 TWh. To je mimochodem více, než nyní spotřebuje například Itálie. Převede-li se tato spotřeba energie teoreticky na emise, máme tu přes 130 000 000 tun uhlíkových emisí. Hezké, viďte? Spolu s USA je dalším těžebním rájem Kazachstán, kam se nyní přesouvá pozornost těžařů poté, co Čína začala toto podnikání omezovat.
Nikdy nebylo spotřebováno takové množství energie a vyprodukováno tolik emisí pro zájmy tak úzké skupiny lidí!
Nikdy nebylo spotřebováno takové množství energie a vyprodukováno tolik emisí pro zájmy tak úzké skupiny lidí!
Elektroodpad z těžby kryptoměn
Vedle enormní energetické náročnosti s sebou přináší těžba kryptoměn i další velmi zásadní problém. A sice gigantické množství elektroodpadu. Hlavní požadavek při těžbě kryptoměn je samozřejmě na výkon. A tento výkon markantně snižuje životnost součástí „těžebních strojů“. Životnost počítače provozujícího těžbu bitcoinů je zhruba 15 měsíců! Vyřazené součástky těchto superpočítačů pak zpravidla nemají žádné další využití. Stávají se elektroodpadem, o jehož odevzdání k recyklaci můžeme samozřejmě teoretizovat. Pro výrobce hardwaru je těžba kryptoměn zlatý důl (výroba součástí pro těžební počítače ovlivňuje výrobu součástek pro běžnou spotřební výpočetní techniku, která tak může zdražovat). Pro životní prostředí katastrofa. Elektroodpad je jednou z nejrychleji se zvyšujících kategorií odpadu co do množství. Zrecykluje se ho jen zlomek. Většina končí ve spalovnách, na skládkách nebo nelegálním pašováním do rozvojových zemí, kde se z něj v nuzných podmínkách místní obyvatelstvo snaží primitivními prostředky získat některé drahé kovy.
Těžba bitcoinu vyprodukuje přes 30 000 tun elektroodpadu ročně
Těžba kryptoměn vyprodukuje podle odhadů 30 700 tun elektroodpadu ročně. Množství vyprodukovaného elektroodpadu se tak přibližuje číslům, která vykazují v oblasti produkce elektroodpadu některé menší země. Podle serveru The Economic Times „při vydělení celkového množství elektroodpadu průměrným počtem bitcoinových transakcí se dojde k tomu, že pouhé dvě transakce vytvoří tolik odpadu jako vyřazený iPad.“
Lze předpokládat, že pokud bude oblast investic do kryptoměn i nadále perspektivní, stane se právě těžba kryptoměn během několika let jedním z hlavních poškozovatelů životního prostředí a učebnicovou ukázkou toho, jak nezvládnutou oblastí takzvaná digitalizace vlastně je.
40 % všech bitcoinů má v držení zhruba 1000 subjektů
ODKAZY
O těžbě Bitcoinu v Katachstánu ZDE.
O obraně Číny před těžaři kryptoměn ZDE.
(Zdroje: bbc.com, časopis odpady 11/21, yahoofinance, Quartz)
