Kelímek Cupffee. Seznamte se.
Co může mít společného obyčejný kelímek na kávu s udržitelností? Předně, papírový kelímek na kávu (popřípadě jiný nápoj) je jednorázovým obalem. Kelímky máme v současnosti především plastové a „papírové“. Plastové jsou teoreticky recyklovatelné – pokud ovšem nejsou z tzv. bioplastu (který recyklovat nelze). Realita je však taková, že se nerecyklují. Papírové – které vymysleli kdysi dávno Čínaně – používáme zhruba od počátku minulého století. Jde o velmi kvalitní papír, který je potažen vrstvou plastu. Nikoliv tedy vosku, jak se mnohdy mylně domníváme. Ostatně proto EU nařídila na tyto kelímky napsat, že obsahují plast. Proč, to se neví. Těchto jednorázových kelímků se každodenně na světě spotřebují milióny. A v současnosti je nelze recyklovat. A pokud ano, pak jde o mizivé promile. V České republice se nezpracovávají. Ano. Existují bambusové a podobné alternativy. Ovšem jejich přínos je spíše v rovině imaginární. Nikoliv praktické – nelze je zpracovávat a o jejich případné rozložitelnosti lze pochybovat. O jednorázových kelímcích na kávu se píše ZDE.
Kelímek, který sníte?
Nepatrný počátek řešení kelímkového armagedonu můžeme v Praze najít na adrese Zlatnická 1130. Nedávno zde otevřela kavárna Minimum Waste. Její celkové zaměření nechám stranou. Ostatně, můžete si o něm přečíst na jejich webu. Co mne osobně zaujalo, byl kelímek, do kterého mi nalili kafe. V první chvíli mě napadlo, že jde o další ekonesmysl, se kterými se roztrhl pytel. Jenomže... jenomže... ten kelímek byl oplatkou. Hodně podobný tomu, ve kterém si koupíte zmrzku. A pak ho sníte. Jak prosté!! Samozřejmě, že v tomto případě ško o tvrdší oplatku. Káva v kelímku vydrží podle informací výrobce z Bulharska až 40 minut! (To je mimochodem mnohem víc, než u všerůzných papírovo-bambusovo-kdovíco nesmslech.) A to při teplotě až 85℃! A dá se ten kelímek sníst? Ano. Úplně v pohodě. A i kdyby snad někomu požírání kelímku od kávy nešlo pod nos, tak díky tomu, že je vyroben z přírodních materiálů, je rozložitelný. A to doslova.
Nedokážu posoudit, jaký význam má tisknout na plastové kelímky informaci, že obsahují plast. To nechám na armádě úředníků a jejich oddaných followerech. Pravdou je, že kelímky Cupffee řeší problematiku ze zcela jiného konce. A to je v principu to, že celá tahle bitva o udržitelnost potřebuje.
Papírové kelímky s vrstvou polyetylénu nelze v ČR recyklovat.
FAKTA O KÁVĚ
Existuje 124 druhů kávy. Pijeme však pouze dva z nich. Arabica a Robusta.
Káva, jak ji známe dnes, pochází až z období po roce 1450.
Káva pochází s největší pravděpodobností z jihu Etiopie z oblasti Oromia, kde lidé používali sušené kávové skořápky, které přidávali do horké vody, a vařili nápoj zvaný „buno“.
V 70. letech 15. století duchovní (sufista – spirituální forma Islámu) z Jemenu v Etiopii tento nápoj ochutnal a objevil jeho povzbuzující účinky.
Káva se následně šířila přes Střední východ, vznikaly první kavárny.
Kolem roku 1515 se káva dostává díky expanzi Osmanské říše do Turecka. Zde se káva vařila pouze z černých zrn a tak vznikla černá „turecká“ káva.
Turečtí obchodníci dovezli v 70. letech 16. století kávu do Evropy, konkrétně do Benátek.
Jelikož se tehdy káva pěstovala jen v Jemenu, bylo ji omezené množství. Jako první začali kávu pěstoval Holanďané na ostrově Jáva.
Od 18. století se nejvíce kávy pěstovalo ve francouzských koloniích.
Káva s mlékem byla prvně představena ve Vídni v kavárně U modré lahve.
V londýnských kavárnách vzniklo „spropitné“, tedy tuzér (anglicky tips). Zákazníci tehdy dávali drobné do nádoby s nápisem „To Insure Prompt Service“ (zajistit rychlou obsluhu).
V USA se káva rozšířila jednak díky občanské válce (dodávala vojákům energii) a byla po upražení balena v plechovkách, což usnadňovalo její přepravu a skladování.
Instantní kávu vymyslel v roce 1910 Američan George Louis Washington (viz výše).
Kolem roku 1900 vznikl v itálii kávovar Gaggia, díky kterému svět poznal způsob přípravy kávy zvaný espresso
Nejlepší zrna se urodí v tropickém podnebí v půdě velmi bohaté na živiny. Tedy v rovníkové oblasti v mezi 25° severní šířky a 30° jižní šířky v tzv. kávovém pásu v oblasti mezi obratníky Raka a Kozoroha.
Největšími producenty kávy jsou země v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe a ostrovy v Tichém oceánu a Karibiku.
Za jednu z nejlepších je považována káva z karibského ostrova Portoriko, kde kávovníky rostou ve stínu pralesa.
Nejdražší káva světa kopi luwak (Bourbon Arabica se zelenými lusky) pochází ze sopečného ostrova Svatá Helena.
Každý den se na světě vypije odhadem 2,25 miliard šálků kávy
Káva je po oleji druhou nejčastěji obchodovanou komoditou
Na produkci kávy je závislých něco kolem 25 milionů farmářů převážně v rozvojových zemích
-mhb-
