top of page

Fastfoody: tuny zbytečného odpadu


Řetězce rychlého občerstvení se podílejí nehoráznou mírou na zbytečně vyprodukovaném papírového odpadu. Tušíme to. A je to tak. Kdyby řetězce chtěly, mohly by snížit celosvětově zbytečně vyprodukovaný papírový odpad řádově minimálně o desítky tun. Nedělají to. Nemusejí. Nikdo je k tomu nenutí. A řetězce chápou svůj přínos světu v oblasti CSR (Corporate Social Responsibility – rozuměj celospolečenské odpovědnosti) převážně ve více méně libivých akcích. Nemám v úmyslu zabývat se kvalitou jejich produktů. Půjde jen a jen o zamyšlení nad tunami zbytečně vyprodukovaného papírového odpadu.

Fastfoodové řetězce mohou snížit celosvětově zbytečně vyprodukovaný papírový odpad řádově minimálně o desítky tun týdně.

Rychlé občerstvení, rychlé myšlení

Předně tvrzení, že papír je ze dřeva a dřevo že je obnovitelný zdroj je ve své podstatě pitomost. Sice pravda, ale zoufale scestná. O žádnou obnovitelnost v pravém slova smyslu nejde. To, že papír je z celulózy a ta se získává ze dřeva, má s tzv. ekologií společného zhruba stejně, jako těžba uhlí. Když se strom jednou porazí, z recyklátu nový nevyroste. Musí se zasadit nový. A ten musí vyrůst. A až vyroste, porazí se. A tak to jde dokola. Kam se poděla obnovitelnost? Nikam. Kde nic není ani berňák nic nevezme. Je zjevné, že takové stromy jsou pěstovány účelově. Jako řepka nebo jiná plodina, kterou nejíme, ale vyrábíme z ní věci, které vlastně nepotřebujeme. Takové pěstovaní je v zásadě neekologické. Plundruje půdu, mění ráz krajiny. Mimochodem vyčetl jsem, že původní lesy v naší oblasti byly většinou listnaté. Dneska by jeden o listnatý les těžko zavadil. Listnáče pomalu rostou. Z pěstování stromů pro tyto takzvané obnovitelné zdroje se stal regulérní byznys, o kterém nechceme moc vědět. Klesne-li spotřeba papíru, což by bylo fajn, podnikání v papírenském průmyslu bude mít problém. Snižování výroby, zavírání provozů, propouštění... a tak. To jsou aspekty mnohem podstatnější, než nějaké naše životní prostředí. No nic. Zpět k Fast Foodu.

Pokud jste pravidelní návštěvníci fastfoodových podniků, pravděpodobně vám to nepřijde divné. Pokud si sem čas od času vyrazíte nacpat se hamburgerů z nebohých dojnic a přesolených hranolků, budete pravděpodobně k takovému plýtvání více citliví. Je totiž enormní a zbytečné. Lze pochopit, že fastfoody balí jídlo s sebou. Má to svůj význam. Ovšem proč proboha stejně urputně balí jídlo i těm, co ho stláskají přímo v provozovně? Jistě, odpověď je jednoduchá. Logistika, náklady a kdovíjakéještě ukazatele směřující k úsporám za jakoukoli cenu. Ale je to špatně. (Jistěže, jsou zde i hygienické předpisy které balení přímo nakazují.) Budiž. Proč ale hamburger, který se chystám sníst hned, dostanu v papírové krabici? Proč dětské menu (s ohavnou čínskou hračkou) dostanu zabalené v krabičkách, pytlíčkách – to vše ještě v jedné velké papírové krabici? To je do nebe volající mrhání materiálem! Navíc tyhle papírové obaly beze zbytku končí v odpadkových pytlích, které pak putují (předpokládám) přímo do spalovny. I kdyby byl papír sebeobnovitelnější zdroj, takhle s ním plýtvat, je... těžko se hledá slovo. Fastfoody typu mekáče, burgerkingu, KFC (víc jich snad u nás ani není) nejsou žádné sofistikované organizace. Jejich primární cílovou skupinou je běžný konzument (zjednodušeně řečeno), který si s etikou čehokoli hlavu neláme. Tak proč by si ji měly lámat řetězce, žejo?

V provozovně McDonaldu, kde vznikla inspirace pro tenhle příspěvek, jsem tedy na koše na tříděný odpad nenarazil. Snaha o edukaci zákaznictva ohledně kultury odpadků žádná. Hromada papíru, která po žranici pro čtyři osoby byla vskutku působivá. A především úplně zbytečná.

Závěr? Udělejte si ho sami.


 

bottom of page